Krouna - Dne 30.3.2013 se uskuteční v Krouně další z mnoha tradičních Punk sokolovna Festů. 30.3.2013 se můžete těšit na DUKLU VOZOVNU, N.V.Ú  a KALKATA BAND.

DUKLA VOZOVNA

Vznik Dukly Vozovny byl podmíněn nespočtem návštěv koncertů v pardubickém RC Žlutý Pes - Skalda, Bóďa a Dresik tam chodili na dnes již velice známé kapely Vypsaná fiXa, Volant, Znouzectnost či Visací Zámek. Všechno se ale začalo realizovat až když se Dresikovi dostala do rukou baskytara .... Jelikož Bóďa uměl hrát na kytaru, začali každý páteční odpoledne chodit do školy (byla to škola základní a měli zapůjčenou jednu učebnu), kde začali hrát přes gramce. Jelikož ale Dresik držel věc jako je baskytara poprvé v životě a Bóďa splácal pár akordů dohromady, jejich hraní nikam moc nevedlo. Potom do svých řad naverbovali harmóna Skaldu a nacvičili pár písniček od Tří sester, Mňágy a jinejch kapel. Pak je to ale nějak přestalo bavit a tak struny a klávesy na chvíli utichly. Novým impulsem k fungování kapely byl jejich první koncert. Konal se v jedné malé garáži v Petříkovicích u Trutnova, bylo narváno (asi 15 lidí) a spolu s kapelou jednoho kámoše tam vytvořili excelentní atmosféru. Koncertování je ale začalo bavit, a tak uspořádali koncert v hospůdce Bylanka ve Svítkově. Lidí už bylo podstatně víc, pařilo se neuvěřitelně, ale bez bicích to jaksi nemělo tu správnou šťávu. A tak se k Dukle přidal Čegy, což je asi nejvíce instrumentálně vybavený člověk v kapele. Po pár zkouškách byl koncert ve Štěnci a spolu s Chlapama z práce a Jimem Čertem to vlastně bylo jejich první společné vystoupení. Traduje se taky, že právě Jim Čert je naučil zpívat :-))))))))) --- citát: "Taky jsme tady spatřili poprvé kytarový komba".-- Pak se soustředili na tvorbu vlastních songů a vybavili se aparaturou. Jejich zatím největším úspěchem bylo vystoupení v RC Žlutý Pes a na koupališti Cihelna u příležitosti letních festivalů. Co dodat na závěr? Snad jen to, že historie pokračuje!!!

N.V.Ú.

Historie skupiny sahá zpět až do první poloviny 80. let, kdy se dva kámoši kytarista Pavel "Pafka" Doležal a Štěpán "Makeba" Málek, v té době působící jako hráč na klávesy a saxofon v notoricky známé skupině Ježkovy zraky, rozhodli založit kapelu. Oba přibírají dívčí duo, bubeníka a baskytaristu, takže na jaře 1985 mohla vzniknout nejprve novovlnná skupina Manichinace, posléze na podzim 1985 známější formace s názvem Kmitací Adapter. Tvorba skupiny byla ovlivněna klasickými skupinami ze Západu, vznikl jakýsi mix punku s novou vlnou - Damned, Clash, Sex Pistols, Die Totenhosen, DK, Exploited nebo třeba Devo, The Cure, Joy Division, D.A.F.

Od konce roku 1987 až do jara 1988 proběhly v kapele další změny - po delší době se opět přidalo dívčí duo (Renata "Paragánka" Pavlíčková byla na koncertech N.V.Ú. k vidění i v poslední době jako host) a protože i hudba začala více než k nové vlně tíhnout k punku, opět se změnil název a nakonec se vylupuje dodnes hrající punkband N.V.Ú. (Nepřichází v úvahu). V následujícím roce 1988 skupina ještě pod názvem Kmitací Adapter nahrává první demo nazvané "...že je magor", které obsahuje vedle úderných punkových vypalovaček jako například "Skinhead" nebo "Převrat" i písně s klávesami, značně poznamenané v té době letící novou vlnou.

Po "revolučním" Silvestru 1989/1990 došlo ke změně na postu bubeníka - v kapele se objevil ostrý ranař Jiří "Jyřýček" Franc, prošedší zkušeností v různých podzemních hradeckých kapelách (např. Evakuační balíček nebo Terpsychora) a ten svým razantním, nekompromisním stylem hry na bicí vtiskl N.V.Ú. onu agresivní punkovou pečeť, bez které se neobejde žádný opravdový punk band.

Kapela až do současnosti intenzivně koncertuje doma i v zahraničí (Polsko, Maďarsko, Slovensko, Německo) a vymetá kluby, hospody i velké festivaly. V roce 2005 se v jejich řadách coby exotické koření objevuje saxofonistka „Áda“ z kapely Zakázané ovoce (spolupráce trvá doposud, viz. např. koncert z listopadu 2006 z Modré vopice). Jako host je občas k vidění i exklávesistka „Paragánka“. Poslední personální změnou je posílení kapely o dalšího

kytaristu „Marvina“ od sklonku roku 2006.

Současná sestava je:

Štěpán „Makeba“ Málek – zpěv, harmonika

Jirka „Jyřýček“ Franc – bicí, zpěv

Martin „Marťan“ Sedlák – basa, zpěv

Pavel „Pafka“ Doležal – kytara, zpěv

Tomáš „Marvin“ Žampach – kytara

KALKATA BAND

Hudební těleso, jakým je Kalkata Band, budí takový respekt, že se k němu v dobách jeho největší slávy báli vyjadřovat i hudební kritici. Když dáme dohromady všechny ohlasy na jejich tvorbu, vyjde nám jediné. Posvátné ticho. Zatím nikdo (až na ojedinělé výjimky) nenašel odvahu, postavit se pravdě tváří v tvář a říct: TA HUDBA JE GENIÁLNÍ!

Některé jejich opusy hraničí s minimalismem, jiné se blíží dodekafonii tak, jak ji známe od věhlasného tvůrce tohoto žánru Arnolda Schönberga. Rytmická sekce využívá citlivě polyrytmické postupy. Harmonicky skupina těží ze soudobého jazzu i klasiky.

Po textové stránce je Kalkata Band ještě invenčnější. Mnohé texty-básně svou formou připomínají techniky východní poezie - minimalismus hudební se odráží v minimalismu slovním. Texty doslova přetékají hutnými metaforami a ve zkratce podávají zajímavé filosofické myšlenky. Povšimnout si toho můžeme např. u textu skladby Izolepička: "Má jediná lásko/izolepicí pásko/z tý mý jediný lásky/já nemám nikdy vrásky/a bez nadsázky". Doslova šílenství metafor, ostrá pointa a až surrealistické vidění nabízí druhá poloha bandu: "Zelená je louka/zelený je les/zelený je slunce/co teď leží na palouce/Zelený jsou mraky taky/zelený jsou baráky/zelený jsou všecky slunce/co teď ležej na palouce/Peprmintový likér je zelená". Naléhavá touha sdělit svůj životní postoj, ucelená a výrazná forma - to jsou devizy "hochů z Kalkaty".

Když k tomu všemu připočteme ještě originální vizuální prezentaci a příval energie, kterým zaplavují návštěvníky svých koncertů, je to vcelku jasný početní úkon. Tahle partička si na nic nehraje, je svá, originální.

Dubinec Michal