Krouna - Bývalí žáci krounské školy ročníku 1935 se každý rok setkávají. Letošní přátelské posezení bylo v sobotu 4. září 2010. Na něm vždy bývala školačka dnes paní Pešková Ludmila předčítá ( a pak rozdává ) své zážitky a dojmy ze školních let i ze svého života.

Ukázka závěru letošního čtení:

Náš první sraz byl 24. června v roce 1995. Konal se v otradovské hospodě. Největší legrace byla, když jsme se poznávali, tedy spíše nepoznávali. Kluci? Z těch jsem nepoznala skoro nikoho. Na srazu jsme měli i muzikanty. Do té doby bylo veselo. Než přišel kdosi a řekl nám, že u přejezdu ve Dvoře Krouna se stalo vlakové neštěstí. Dva prázdné vagóny se srazily s motoráčkem obsazeným lidmi. Leknutí se nedá popsat. Řekl nám, že zemřel jeden člověk. Ale pak přicházeli hosté a smutně hlásili, že jich je mnohem více. Tuším dvacet tři lidí. Co musely chuděry vytrpět. Když se jede vlakem, pomníček jako mohyla vše smutně připomíná. Měli jsme po náladě. Jak jsme se mohli bavit, když kousek od nás umírali lidé.

Druhý sraz byl za dva roky a pak už každý rok. Ale ubývá nás. Na srazu se dozvíme, kdo naše řady opustil. Vždy je to smutné. Uctíváme každého minutou ticha. Potom se ale dostaneme do víru zábavy a chvílemi se ani neslyšíme a nakonec se rozcházíme se slovy "za rok se vrátím".

Ale moji milí spolužáci, život je krátká písnička, mně se vešel na dvě stránky. A jsme pomalu na konci pouti. Přes všechny zdravotní i osudové trampoty mám život ráda.

Pešková Ludmila, roz. Halamková, září 2010

Více fotografií najdete zde, nebo myší klikněte na fotoaparát.

Pražan Josef