Hlinsko - Slavnostní zahájení výstavy uskuteční v pátek 20. září v sále muzea. Výstavu zahájí PhDr. Josef Chalupa, ředitel Horácké galerie v Novém Městě na Moravě. V hudebním programu vystoupí žáci Základní umělecké školy v Hlinsku. Všechny návštěvníky potěší nejen autorova přítomnost na vernisáži, ale hlavně prohlídka výstavy, na které jsou zastoupeny obrazy a kresby z let 1962 – 2013.

Umělecká díla na výstavu laskavě zapůjčil Jindřich Hegr, VČG v Pardubicích a Horácká galerie v Novém Městě na Moravě.

Výstava potrvá do 10. listopadu 2013.

Otevřeno: úterý – pátek 9 – 12, 13 – 16 hodin.

Soboty a neděle 13 – 17 hodin.

JINDŘICH HEGR

Malíř, ilustrátor, řezbář.

Narodil se 19. března 1933 ve Svratouchu na Českomoravské vrchovině.

Vystudoval Vyšší umělecko-průmyslovou školu v Praze, pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru profesora Vlastimila Rady. Učil na Lidové škole umění v Praze. Žije a pracuje střídavě v Praze a ve Svratouchu.

MALÍŘ

Od Slavíčkova objevu oplývala Vysočina malíři všeho druhu. Profesionály, naivisty i amatéry, kteří zjistili, jak snadno se zdejší krajinné půvaby dají proměnit v peníze i ve slávu polní trávu. Kopce a strmé stráně s ostře stoupajícími cestami, silnice lemované jeřáby i vesnice půvabně zasazené do svahu lze poměrně snadno okopírovat, zpoetizovat i prodat.

Tohle však Jindřich nikdy nechtěl. Nemínil se přiživovat na půvabech Vysočiny. Vrátil se sem do "Boží dlaně", aby tu našel uklidnění a osvobození od marnivě komplikovaného života. Konvertoval sem jako do chrámu ke svému Bohu. To B. píšu jako velké písmeno, neboť je to bůh křesťanský, pán zákonů, jimiž se řídí pohyb planet i malé zrnko máku, aby vydalo červený květ. Ale jako Bůh venkovský, jako bílý kostel klinkající zvonem kdesi na kopci, nebo hřbitov ukrytý v úžlabí u paty šumících stromů.

Každá krajina, kterou Jindřich namaloval, je vlastně rozmluvou Jindřicha Hegra s jeho Bohem. Proto se z ní za čas vytratila perníková srdce i růže a zůstala jen tichá a nemluvná pole a luka, jejich tvary a barvy nevídaně zduchovněly.

Jindřich nám nikdy nechtěl vyprávět jak jeho krajina vypadá, ale spíš o čem svědčí. Chodil do ní jako taoističtí básníci chodili do hor, aby tu ve chvíli jasnozření prožili krátký kratičký okamžik věčnosti. Chodil do ní, aby ve šťastné chvíli zahlédl, co se nikdy nedá úplně spatřit, neboť Tao je nepojmenovatelné a Bůh neviditelný. To, co Jindřich pak namaluje je naštěstí také nepopsatelné. A podaří se to jen ve velmi šťastné chvíli. Upravený text Josefa Bruknera – předmluva z publikace: Jindřich Hegr malíř.

ŘEZBÁŘ

Vánoční téma dostalo monumentální podobu v jedinečném řezbářském klenotu – do lipového dřeva řezaném betlému*, který lze právem považovat za jeden z nejlepších v současnosti vytvořených betlémů vůbec. Jindřich Hegr velmi volně navazuje na betlémařskou tradici Vysočiny. Jeho ruce přetavily tradiční schéma lidových betlémů v úchvatné snově poetické divadlo. Celkovým vyzněním se přenášíme do prostředí a kraje Vysočiny s dřevěnými chalupami, které napovídá, že se legendární narození Ježíše může odehrát i na venkovské návsi, vzdáleně připomínající umělcovo rodiště. Tvorba betléma trvající bezmála 15 let (1968-83) je dokladem toho, jak vzpomínky na dětství, spojené především s Vánocemi, jsou pro autora silné a určující. Téměř sto čtyřicet figur tvořících "živou část" betléma ukazuje, jak při vyřezávání jednotlivých postaviček vyvstávali před tvůrcovýma očima sousedé ze Svratouchu a jeho okolí – "strýci a tetičky", mezi nimiž pociťoval štěstí, klid mysli a harmonii v duši.

Upravený text Bohumila Skalického – předmluva z publikace:  Jindřich Hegr malíř.

V roce 2012 Jindřich Hegr daroval Vysočinský betlém hlinecké galerii. Zde je trvale vystaven.

Mistr Jindřich Hegr sice oslavil kulaté 80. narozeniny v březnu letošního roku, ale na Vysočinu do  rodné chaloupky ve Svratouchu přijíždí v letních měsících – proto je výstava připravena na podzimní měsíce.

Vašková Jana, Městské muzeum a galerie Hlinsko